Předtím, než se mi do rukou dostalo DVD ,,Live Profanity" od DARZAMAT, jsem tvorbu této skupiny vůbec neregistrovala. Přitom tato polská smečka se pohybuje v metalových vodách už od roku 1995 a českým fanouškům vnikla do podvědomí nejen vystoupením na loňském Brutal Assaultu. DARZAMAT podle mého názoru balancují na ostří temné hudby, s často směr udávajícími klávesami, doplňované mnohdy agresivním zpěvem nejen Flaura. Kombinace melodického black-gothic-doomu mě už delší dobu dost baví, proto se s chutí vrhám na jejich první DVD počin, který bude mít svou premiéru 28. srpna i v USA.

DVD je rozděleno do několika systematických kapitol se záznamy z koncertů, audio sekcí, fotkami, wallpapery aj. Mě nejvíce zaujal záznam z 24. března 2007 z Metalmanie v polských Katowicích. S radostí jsem si vychutnala řev Flaura, často se měnící zabarvení a styl podání vokálů zpevačky Nery, kterou bych v této skupině viděla jako největší poklad a prvek který odlišuje DARZAMAT od dalších podobných skupin. Vyzdvihla bych i klávesistu Spectra, který celému vystoupení dodával svými lehkými tóny pověstnou duši. Celé hraní působilo velice energickým dojmem, proto mě v podstatě nemile překvapilo, když kamera zabrala dost ospalý dav, který zachraňoval ze začátku vystoupení pouze hlouček nadšenců v kotli.

Vše začíná ,,Intro“, které mě nalazuje do správné atmosféry. Následuje ,,Labyrinth Of Anxiety“, u které se mi líbí kombinace melodického základu se strhujícím rytmem a agresivním zpěvem Flaura, z něhož čiší energie. Dalo by se říci, že tato skladba patří právě jemu. Kladně bych hodnotila i textovou stránku skladby. ,,Labyrinth Of Anxiety“ patří podle mého k nejlepším skladbám na DVD.

Pomalé tóny uvádějí ,,The Burning Times“, která se ale zvrtne v pořádný nářez. Textová tématika upalování čarodějnic se odráží i ve zpěvu Nery, která nejdříve střídá jakési šílené skřeky s hlubším zpěvem, následně se opře do své nejhezčí polohy a vyzpívá melodicky velmi zajímavou část. Jsem nadšená, bohužel mi všechno dost pokazí jakési podivné kytarové sólo, která sem vyloženě nesedí a ruší. Naštěstí netrvá moc dlouho.

Flaurus si dává malou odmlku, chvíli mluví s davem a následně uvádí v pořadí čtvrtou skladbu, ,,Fistful Of Ashes“, která sice neurazí, ale ničím zvláštním ani nepřekvapí. Chvíli přemýšlím, jestli slider trochu posunout, ale nakonec ho nechávám dojet až do konce. Těším se opět na nějakou pecku, ale ,,Hallucianations“ hudebně ani textově za mnoho nestojí. Od ,,Blackward“ si hodně slibuji – text je poměrně zajímavým zpracováním náhledu na popravu. Začátek se mi líbí, upozornila bych taky na skvělé bicí, pak však skladba poměrně nudí a z otupění vytrhne až kytarové sólo, které jako oživení není špatné.

Jestliže ostatní neurazily, avšak ani příliš nebavily, pak ,,Vampiric Rose“ mě doslova zvedla ze židle. Pravděpodobně nejlepší nahrávka! Nera si zpěv očividně užívá a je radost se na ni koukat. Nemám co vytknout, pouštím si ji ještě jednou (a následně stahuju spolu s ,,Labyrinth Of Anxienty“ a ,,The Burning Times“ do ipodu). Textově se mi líbí taky moc, dokonce se objeví i romantika: ,,Now I am your Moon, your stars, your sunrise. We are listening to the music from within the silence...“. Plná dojmů z předešlé lahůdky pouštím počin s názvem ,,Old Form Of Worship“. Textově se mi nelíbí - jestli se těch pár řádků a klišé myšlenek splácaných dohromady dá považovat za text. Hudebně sice není tak špatná, ale... i když jsem možná zaujatá kvůli již zmíněné obsahové stránce. Oproti tomu z ,,Recurring Yell“, jsem nadšená daleko víc a i slova jsou jiná káva. Skladbu zahajují mimo jiné dominantní klávesy a perfektní Nerin zpěv, který po krátkém zvolnění doplní Flaurus. Velice povedená skladba!

DARZAMAT pomalu končí písní ,,Demise“, která začíná jako pořádná divočina – líbí. Za zvláštní, leč podmanivou melodii bych taky připsala velké plus. Jako v podstatě výjimka v skladbách DARZAMAT se objevuje jakýsi Nerin recitativ, který docela nudí, avšak na kvalitě skladby neubírá.

Flaurus se loučí a uvádí na pódium podivného pána, snažím se porozumět, ale jazyková bariéra zapracovala, takže slyším tak možná – ,,Přivítejte nového otce...“ Nicméně tento ostřílený chlapík začíná převádět neuvěřitelné kreace a svíjí se na pódiu jako housenka. Později se dozvídám, že je to Roman Kostrzewski. Nezpívá špatně, ovšem osobně je mi bližší Flaurus. Něco se mu ale musí nechat, dostal lidi do pořádného varu. Ráda bych se taky zmínila o celé show, protože přesně vystihli tenkou hranici - kovové logo na mikrofonech, perfektní světla, červený talár Flaura, půvab Nery a energie všech členů kapely po celou dobu vystoupení(!) opravdu baví.

Na DVD bych pochválila skvělou grafiku a celkovou přehlednost, potěší oficiální videoklipy, wallpapery, audio sekce... k fotkám bych ale měla jednu výhradu, nejdou totiž posouvat. Musíte čekat časový interval než se načte jiná, což mě rozčiluje – na některou se chci totiž dívat déle, na některou třeba vůbec ne. Uvítala bych seznam fotek s náhledy.

Ano, recept DARZAMAT je možná jednoduchý, možná v něm hudebně není nic objevného, ale mě si opravdu získal. Nepřipadala jsem si, že pouslouchám jednu vleklou skladbu, kterou odlišují akorát jakési pomlky mezi písněmi, neboť každá skladba byla jiná, některé mi seděly méně, jiné více, z mnoha jsem byla doslova unesená. Zajímavý hlas Nery se vpil pod kůži, a ač to možná bude znít přemrštěně, hledám v paměti jiný ženský vokál, který by mě svou škálou tak zaujal. Neříkám, že Nera nemá ve zpěvu žádné chyby, určitě není dokonalá, avšak prvenství v rozmanitých polohách a zajímavé barvě hlasu pro mě má. Kvalita většiny textů pak jakoby dokreslovala tajemnost a energii celého vystoupení. Přičtěte příjemné melodie – zvučné, avšak nevtíravé, ne laciné, avšak poměrně snadno zapamatovatelné. DARZAMAT jsou prostě na onom pomezí, které ocením. Navíc se na něm mnoho skupin opravdu nenajdete a i za to říkám na polské metalisty DARZAMAT – ano, ano, ano...